Konečně mám opět zase pocit, že držím vše o něco pevněji ve svých rukou.
Po 6 letech doma na rodičovské dovolené, srpnovém nástupu do práce a nástupu dětí do školy a školky byl v tom všem docela chaos.
Po půl roce mohu konečně říct, že se vše konečně nějak poskládalo. V práci se mi daří, mladší Nina je ve školce spokojená, starší Elen je v první třídě šikovná a zbývá i trochu času na moje koníčky.
Priority se uspořádaly dle správného pořadí.
Velké poděkování patří mému manželovi, bez kterého by to 1. nešlo a za 2. by to nebylo ono.
Kájo, díky!
Nastal tedy opět čas vrátit se ke svým blogům, které vnímám jako formu sebereflexe a sebevyjádření.
Budu tu s vámi opět ráda, přátelé!
Žádné komentáře:
Okomentovat